Senderistas encontraron una caja con joyas, monedas de oro y objetos antiguos en medio de la montaña

https://www.lanacion.com.ar/lifestyle/en-las-redes/senderistas-encontraron-una-caja-con-joyas-monedas-de-oro-y-objetos-antiguos-en-medio-de-la-montana-nid22052025/
Odhaduje se, že pochází z roku 1921; odhadovaná hodnota zlata se pohybuje kolem 8 milionů českých korun, což odpovídá více než 410 milionům pesos; nálezci mají právo na finanční odměnu
Dva turisté, kteří se toulali Krkonošemi na severovýchodě České republiky, náhodou objevili skrytý poklad složený z 598 zlatých mincí, šperků a dalších cenných předmětů.
Nález, k němuž došlo v únoru a který byl nedávno odhalen Muzeem východních Čech, vzbudil velký zájem mezi odborníky i místní komunitou kvůli svému záhadnému původu a pozoruhodné historické a ekonomické hodnotě.
Podle informací CNN se turisté, kteří chtějí zůstat v anonymitě, odchýlili od běžné cesty a při procházení zalesněnou oblastí si všimli hliníkové krabice vyčnívající z kamenné stěny.
Když ji otevřeli, objevili množství předmětů zahrnujících 10 zlatých náramků, 17 pouzder na cigarety, hřeben, řetízek s klíčem a zmíněné mince, které dohromady váží 3,7 kilogramu. Odhadovaná hodnota zlata, pouze na základě jeho kovového obsahu, se pohybuje kolem 8 milionů českých korun, což odpovídá více než 410 milionům pesos.
Po objevu předali turisté obsah Muzeu východních Čech ve městě Hradec Králové. "Nálezci přišli do muzea bez předchozího ohlášení a zamířili přímo k numismatikovi," uvedl Miroslav Novák, vedoucí archeologického oddělení muzea. Teprve poté začaly archeologické výzkumy na místě nálezu.
Hypotézy o původu pokladu
Ačkoli původ pokladu zatím nebyl s jistotou určen, odborníci vyloučili, že by byl starší než jedno století, neboť nejnovější mince je datována rokem 1921.
To vedlo badatele k propojení nálezu s dvěma turbulentními obdobími regionální historie: exodem Čechů a Židů před druhou světovou válkou a ústupem Němců v roce 1945, jak Novák navrhl pro tento zdroj.
Nicméně profesorka Mary Heimannová, specialistka na historii Československa z Cardiffské univerzity, poznamenala, že pokud by byl poklad zakopán v roce 1945, bylo by logické najít novější mince.
Podle ní skutečnost, že nejnovější mince je z roku 1921, roku poznamenaného ekonomickou krizí v Československu a koncem sovětsko-polské války, může naznačovat, že poklad byl ukryt v tomto období nestability.
Jedním z rysů, který experty zmátl, je naprostá absence místních mincí. Podle Nováka je přibližně polovina mincí balkánského původu a druhá polovina francouzská. Nejsou zde žádné středoevropské mince jako německé nebo československé, což je pro tuto oblast nezvyklé.
Vojtěch Brádle, numismatik muzea, vysvětlil, že některé mince nesou protirazy bývalé Jugoslávie, což naznačuje, že po první světové válce prošly balkánským poloostrovem.
Místní pověsti a historické možnosti
Nález vyvolal v místní komunitě vlnu spekulací. Novák uvedl, že obdrželi řadu telefonátů s pověstmi, které by mohly pomoci objasnit původ pokladu.
Jedna teorie poukazuje na šlechtickou rodinu Šporkových, bývalých majitelů barokního areálu Kuks, zatímco jiné jej spojují s možnou válečnou kořistí československých legionářů.
Analýza obsahu pokračuje. Dvě z pouzder na cigarety zůstávají zapečetěná a složení kovů několika předmětů stále není známo. Po dokončení studie bude poklad zachován a začleněn do numismatické sbírky muzea. Na podzim je plánována dočasná výstava.
Podle české legislativy patří archeologické nálezy od okamžiku svého objevení regionální správě. Nálezci však mají právo na finanční odměnu založenou na materiální nebo historické hodnotě předmětů, potvrdil Novák.