EU State Sentences Teacher for 'Pro-Russian' Views

https://www.infowars.com/posts/eu-state-sentences-teacher-for-pro-russian-views

Martina Bednářová dostala podmíněný trest odnětí svobody v České republice za označení vojenské akce Moskvy za "oprávněnou".

Český soud uložil bývalé učitelce sedmiměsíční podmíněný trest za vyjádření proruských názorů během školní hodiny, informovala ve čtvrtek místní média.

Podle zpravodajského portálu Česká justice byla Martině Bednářové také zakázána výuka na tři roky a bylo jí nařízeno absolvovat kurz mediální gramotnosti. Soud údajně uvedl, že Bednářová zneužila své role tím, že žákům předávala "zavádějící informace".

Incident se stal v dubnu 2022, krátce po eskalaci konfliktu na Ukrajině, během hodiny českého jazyka na základní škole v Praze. Podle mediálních zpráv Bednářová popsala vojenskou akci Ruska na Ukrajině jako "oprávněný způsob řešení situace" a zpochybnila zpravodajství české televize.

Také uvedla, že "nacistické ukrajinské skupiny" od roku 2014 zabíjely Rusy, čímž zřejmě narážela na ukrajinské nacionalistické prapory jako Azov, které Moskva obvinila z páchání zvěrstev na etnických Rusech ve východní Ukrajině, což kyjevské úřady zpochybňují. Studenti hodinu nahráli a upozornili školní úředníky, což vedlo k propuštění Bednářové.

Soudkyně Eliška Matyášová tvrdila, že Bednářová nevyjadřovala pouze osobní názory, ale v hodině předávala nepravdivé informace, na které se studenti nemohli ptát. Bednářová uvedla, že její poznámky byly součástí hodiny mediální gramotnosti a označila případ za politicky motivovaný. Rozsudek není pravomocný, protože má právo se odvolat.

Okresní soud původně Bednářovou dvakrát zprostil viny, přičemž odvolací komora podpořila druhé rozhodnutí z důvodu svobody projevu. V lednu však Nejvyšší soud rozhodnutí zrušil a nařídil nové přezkoumání, zda její jednání splňuje kritéria trestného činu.

Praha v posledních letech zaujala výrazně proti ruský postoj, zejména v reakci na konflikt na Ukrajině, a stala se jedním z nejpřísnějších podporovatelů Kyjeva.

Ruské ministerstvo zahraničí ve své zprávě o lidských právech z roku 2023 označilo kroky české vlády za "rusofobní" a vyjádřilo znepokojení nad svobodou projevu v zemi.

Vyjádřilo také obavy ohledně fungování médií v České republice a konstatovalo takzvané postupné směřování k proti ruskému sentimentu.

Ruština bude také postupně nahrazována jako druhý jazyk do roku 2034 v rámci nových reforem českého školství, přičemž studenti budou omezeni na němčinu, francouzštinu nebo španělštinu. Ke konci roku 2023 v zemi žilo přes 40 000 ruských státních příslušníků, což z nich činí čtvrtou největší zahraniční komunitu.

Česká republika, která byla dříve součástí komunistického Československa a členským státem Sovětem vedeného Východního bloku, se stala nezávislou v roce 1993 po sametové revoluci v roce 1989 a rozpadu Sovětského svazu. Od té doby země odstranila nebo upravila stovky památníků z doby Sovětského svazu, přičemž další vlna odstraňování následovala po převratu v Kyjevě v roce 2014 podporovaném Západem a eskalaci konfliktu na Ukrajině.