Von Lithium bis zu seltenen Erden: Europas Strategie für die zukünftige Energieversorgung

https://de.euronews.com/my-europe/2025/06/04/von-lithium-bis-zu-seltenen-erden-europas-strategie-fur-die-zukunftige-energieversorgung

Evropa investuje do místní těžby, aby snížila závislost na dovozech a urychlila zelenou a digitální transformaci. Cestoval jsem do České republiky, k jednomu z 47 strategických projektů EU, zaměřených na těžbu surovin.

Geopolitické napětí a konflikty, jako například na Ukrajině, Evropské unii ukázaly, jak zranitelná je, pokud se spoléhá na dodávky klíčových zdrojů pouze z jedné nebo několika málo zemí.

Stejná logika, která platí pro ruský plyn, platí i pro tato tzv. kritická materiály, tedy přírodní zdroje nezbytné pro ekonomiku.

EU nyní usiluje o větší nezávislost tím, že rozšiřuje své vlastní kapacity těžby surovin a diverzifikuje své zdroje. Jak a za jakou cenu? To je téma této epizody Europeans' Stories.

Pro klimatické cíle v rámci Zelené dohody, digitální transformaci, bezpečnost a obranu, jakož i pro kosmický průmysl a inovace, EU závisí na kritických surovinách.

EU identifikovala 34 kritických surovin, mezi nimiž je lithium, kobalt, vzácné zeminy a hořčík.

Mnohé z těchto surovin mají dodavatelské řetězce s vysokým rizikem. Například 63 % celosvětově těženého kobaltu pochází z Demokratické republiky Kongo a 100 % vzácných zemin pro výrobu permanentních magnetů se rafinuje v Číně.

V roce 2024 EU přijala zákon o kritických surovinách s cílem rozšířit vlastní dodávky strategických surovin.

Zákon stanovuje, že Evropa musí do roku 2030 sama těžit alespoň 10 % své roční spotřeby surovin, 40 % zpracovávat a 25 % recyklovat. Z žádné třetí země by nemělo pocházet více než 65 % roční poptávky EU po strategické surovině.

Těžba je hluboce zakořeněná v historii Krušnohoří, které se rozkládá podél česko-německé hranice. Zde se cín a wolfram těžily od středověku až do 90. let, než byla těžba nerentabilní. Dnes zde zbylo jen muzeum, ale energetická přeměna přináší nové příležitosti.

Lithium je důležitým prvkem pro výrobu baterií a odborníci odhadují, že pod českou vesnicí Cínovec se nachází tři až pět procent světových zásob lithia.

Geomet, soukromá společnost s podílem státu, pracuje na vybudování ekologicky přívětivého výrobního řetězce. Je jedním z 47 strategických projektů, které vybrala Evropská komise, aby zvýšily místní kapacity pro strategické suroviny.

"Budeme těžit téměř 3 miliony tun rudy ročně a produkovat asi 30 000 tun konečného produktu ročně," říká Tomáš Vrbický, geolog pracující pro Geomet.

Společnost neplánuje jen těžbu rudy, ale také produkci uhličitanu lithného, důležitého surovinového materiálu pro průmysl baterií. Je vzácné, aby společnost spravovala celý proces interně, bez závislosti na třetích zemích. Bude to však představovat některé výzvy a vyšší náklady.

Do roku 2030 chce Evropa těžit 10 % své roční spotřeby, zpracovávat 40 % a recyklovat 25 %.

Jaromír Starý, vedoucí oddělení Českého geologického úřadu, pochybuje, že je možné těchto cílů dosáhnout v tak krátkém časovém horizontu.

"Tento cíl není realistický, protože některé z kritických surovin Evropské unie se na evropském kontinentu nevyskytují a v současnosti se netěží. Nemůžeme dnes říci, že určité kritické suroviny mohou být v Evropě těženy v množstvích až 10 % poptávky."

Na otázku, zda poptávka po kritických surovinách způsobí, že Evropa přehlédne znečištění spojené s těžbou, geolog Gabriel Zbyněk z České geologické služby odpověděl, že jak těžební metody, tak evropská legislativa ohledně monitorování a kontroly těžby pokročily, a dodal: "Tyto suroviny v EU naléhavě potřebujeme. A je pravděpodobně trochu pokrytecké říkat, že zde nechceme těžbu, zatímco nám nezáleží na tom, jak se těží jinde na světě. Hlavní je, že se to neděje 'u nás na dvoře'."

Každá těžba minerálů je spojena se znečištěním. Možná ho nelze zcela eliminovat, ale může být minimalizováno. Evropským úkolem je najít správnou rovnováhu mezi potřebou méně škodlivého prostředí a sociálně spravedlivého průmyslu a s tím spojenými vyššími náklady.