Dcéra exprezidenta Kisku prežila NAJHORŠIU nočnú moru rodičov: Synček jej SPADOL a... Toto NECHCE zažiť žiadny rodič!
https://spuntik.zoznam.sk/cl/1005239/3065103/
Natália Kisková, dcera bývalého prezidenta Andreje Kisky, se podělila o mimořádně silný a bolestivý zážitek, který prožila před třemi měsíci. Když měl její synček Theo jen sedm týdnů, došlo k nešťastné nehodě - vypadl jí z nosiče a po pádu utrpěl prasklinu lebky.
V příspěvku, který Natália zveřejnila na svém Instagramu v angličtině, upřímně popisuje okamžiky strachu, hanby, bolesti i následného uzdravení. "Před třemi měsíci, když měl Theo jen sedm týdnů, spadl. Praskla mu lebka," napsala.
Nehoda se stala v Česku, kam se s partnerem Michaelem a přáteli vypravili. "Stalo se to, když jsem si ho sundávala z nosiče. Jeden okamžik jsem ho držela a v dalším už byl na zemi," dodala dvojnásobná maminka.
Popisovala, že cesta do nemocnice trvala 20 minut, ale cítila se, jako by šlo o hodiny. "Během celé cesty autem jsem ho držela, s opuchlou hlavou dvojnásobné velikosti, a křičela jsem na Michaela přes slzy: Promiň. Zlomila jsem naše dítě. Prosím odpusť mi."
Po příjezdu do nemocnice následovala vyšetření a CT, které potvrdilo, že jde o vnější krvácení. Theo bude v pořádku. Dnes je jejich syn zdravý, veselý chlapeček. "Dnes jsme byli na kontrolním vyšetření u neurologa. Theo je zdravý, šťastný chlapeček," uvedla před pár dny Natália s úlevou.
Kisková zároveň vysvětlila, proč se rozhodla podělit o tento bolestivý zážitek veřejně: "Protože nějaký čas jsem cítila hluboký pocit hanby. Ale ten nemohl zůstat. Jak řekl M, jediný, koho lze vinit, je gravitace. Nehody se stávají. Takový je život. A to, co skutečně záleží, je, jak na to zareagujeme."
Zdůraznila také obrovskou vděčnost vůči rodině a blízkým: "Měli jsme neuvěřitelný podpůrný systém - moji mámu, bratra, švagrovou, mého otce a mnoho dalších. Nikdo mě neobviňoval. Ani na sekundu. To mě drželo pohromadě," doplnila.
Od druhého dne po nehodě začala, jak sama říká, pracovat - na sobě i pro svého syna. "Bonding. EMDR terapie. Dýchání. Spánek. Přeladění našich nervových systémů. Zpracování bolesti, strachu, lékařů, traumatu," vyjmenovala různé metody, které vyzkoušela.
S velkou vděčností zmínila také péči v pražské Thomayerově nemocnici, kde mohla být i se svým partnerem a dcerou. "I na jednotce intenzivní péče jsme mohli být jako rodina. Přeji si, aby to bylo standardem všude," přiznala.
