Legendárny Jiří Voskovec sa narodil pred 120 rokmi
https://kultura.pravda.sk/film-a-televizia/clanok/756215-legendarny-jiri-voskovec-sa-narodil-pred-120-rokmi/
Článek: Český herec, dramatik a překladatel Jiří Voskovec (vpravo) spolu s Janem Werichem.
Do jeho života zasáhla druhá světová válka a později také nástup komunistické moci v Československu. Jako před nacisty, tak i před komunistickou totalitní mocí emigroval Voskovec do Spojených států amerických (USA), kde se postupně prosadil v divadle i ve filmu. Po boku Henryho Fondy si například zahrál ve známém filmu Dvanáct rozhněvaných mužů.
Jiří Voskovec, rodným jménem Jiří Wachsmann, se narodil 19. června 1905 v Sázavě jako třetí nejmladší dítě v rodině nadaného vojenského kapelníka. S Werichem se seznámil již během studia na reálném gymnáziu v Praze, kde byli spolužáci. Po maturitě studoval díky stipendiu tři roky na Carnotově lyceu ve francouzském městě Dijon. Během tohoto období se seznámil s tehdejším evropským avantgardním uměním.
I přesto, že výrazně inklinoval k umění, se po návratu z Francie rozhodl studovat práva na Karlově Univerzitě v Praze. Současně publikoval básně, články a recenze v časopisech, věnoval se překladům a stal se členem hnutí avantgardních umělců známého pod názvem Devětsil. Hlavně se však v roce 1926 podílel na vzniku avantgardního Osvobozeného divadla.
Na jeho jevišti společně s Werichem jako duo V+W předváděli improvizovaná vystoupení, v nichž inteligentním humorem komentovali aktuální politické a společenské dění. V roce 1927 měla premiéru jejich autorská divadelní hra s názvem Vest pocket revue, která zaznamenala úspěch nejen u diváků, ale i u kritiků.
Ze spolupráce Voskovce a Wericha a za vydatné asistence hudebního skladatele Jaroslava Ježka vzniklo 27 divadelních her. V roce 1932 uvedli hru Caesar, krátce na to přišla ostrá kritika německého fašismu v inscenaci Osel a stín a domácí fašistické tendence dvojice kritizovala ve hře Kat a blázen.
V roce 1935 vznikla inscenace inspirovaná osudy francouzského básníka Francoise Villona Balada z hadrů, následovaly hry Rub a líc, Těžká Barbora či Pěst na oko. Voskovec a Werich se podepsali také pod filmy Pudr a benzin (1931), Peníze nebo život (1932), Hej-rup! (1934) nebo Svět patří nám (1937).
V roce 1938, krátce před vznikem Protektorátu Čechy a Morava a po vynuceném zavření Osvobozeného divadla, emigroval Voskovec společně s Werichem a Ježkem do USA. Po skončení druhé světové války se vrátili do Prahy s odhodláním pokračovat v Osvobozeném divadle. Poválečná doba však divadlu nepřála a situace se po únoru 1948, kdy moc v Československu převzali komunisté, ještě zhoršila.
I proto Voskovec přijal pracovní nabídku na filmového experta v Paříži pro UNESCO. V roce 1950 však nakonec opět odešel do USA, kde hned po příjezdu musel strávit 11 měsíců na ostrově Ellis Island, kde tehdy americké úřady soustřeďovaly přistěhovalce a emigranty.
Americké úřady ho krátce podezřívaly i z toho, že je komunistický špion. Přistěhovalecká komise mu proto zamítla vstup do USA.
Voskovec se odvolal, přičemž mu pomohl známý český novinář Ferdinand Peroutka, jehož svědectví Voskovcovi pomohlo zůstat v USA a v roce 1955 získal americké státní občanství. Ve stejném roce vznikl i americký televizní film s názvem Byl jsem obviněn, ve kterém si Voskovec zahrál sám sebe.
O dva roky později obsadil Voskovce do svého prvního celovečerního filmu americký filmový režisér Sidney Lumet. Díky němu si český herec zahrál po boku Henryho Fondy ve známém americkém filmu Dvanáct rozhněvaných mužů.
V roce 1964 si Voskovec znovu zahrál s Richardem Burtonem ve filmové adaptaci Hamleta, kterou režírovali John Gielgud a Bill Colleran. Představil se například i ve snímku Franka Perryho Člověk na houpačce (1974) nebo ve westernech Barbarosa (1981), který režíroval Fred Schepisi.
Výrazně se prosadil prostřednictvím seriálu Nero Wolfe (1982), díky kterému vydělal dostatek peněz na to, aby se přestěhoval do Kalifornie, kde si koupil dům. Krátce nato a ještě před uvedením seriálu však Jiří Voskovec zemřel - 1. července 1981 v Pearblossom v Kalifornii, ve věku 76 let.
Stalo se tak jen o necelý rok poté, co zemřel Werich, jeho "siamské dvojče", jak si oba často říkali. Do konce zůstali v kontaktu a od roku 1990 mají společný hrob na pražských Olšanech.
