Děkuji kolegovi @VaclavPlatenik za včerejší projekci dokumentárního filmu „Jak nehajlovat“ a následnou debatu se v kinosále Poslanecké sněmovny. Oceňuji, že se projekce účastnil i kolega Filip Turek. Nejprve jsem si říkal, že to může plnit onen cíl osobní edukace, ale těžce jsem se spletl. Z jeho příspěvku v debatě i odpovědi na dotaz jednoho žáka je zřejmé: sebereflexe = 0. Ve svém vystoupení v podstatě tvrdil, že symboly nejsou důležité, že hajlovat si může vlastně každý a že nás ohrožuje především komunismus a levicový extremismus. Neonacismus a podobné ideologie podle něj dnes prý nikde moc nehrozí. Ne že by komunismus nebyl hrozbou, to všichni chápeme, ale ta míra relativizace řeči symbolů mě děsí. A vidíme to dnes ve velkém ve virtuálním prostoru sociálních sítí. Věřím ve schopnosti kritického myšlení a vlastního úsudku žáků a studentů pražských škol, kteří byli vystoupení Filipa Turka přítomni. Na rozdíl od Filipa Turka jsem studentům připomněl význam např. návštěvy vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau i vlastní zkušenost z doby, kdy jsem tam jezdil se žáky a studenty. I to může být „léčbou“ všech náckoidních projevů. -